Island I.

Plánoval jsem trip do Dolomit a nakonec jsem skončil na Islandu. Jakto? Když ti napíše kámoš co cestuje prakticky nonstop po světě, že tam bude, tak mi rozhodování jestli jet taky trvalo asi tak hodinu 🙂 Přes kiwi.com jsem zjistil odkud a kdy to létá a u dopravce jsem si pak koupil letenky, v mém případě u Wizz Air. Tento postup se mi už jednou osvědčil, vřele doporučuju 😀 Cesta teda byla: bus Praha – Wroclaw, letadlo Wroclaw – Reykjavík. K mému překvapení není vůbec snadné se do Wroclawi dostat. Čekal jsem výběr mezi několika dopravci a nakonec jel jen Flixbus, kterému se snažím vyhýbat. No co už, rezerva dvě hodiny a něco před odletem byla dostatečná, tak jsem to vzal. Až po zaplacení mi aplikace ukázala, že můj spoj na letiště má přestup v centru Wroclawi. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby to nebyl Flixbus 🙂 Samozřejmě měl zpoždění (celní policie v polsku byla tak hodná a hodinu kontrolovala autobus jestli nevezeme uprchlíka). No co, stát se to může i v lepších firmách, ale když mi řidič na můj dotaz jestli navazující spoj počká, jestli má číslo na centrálu/řidiče/kohokoliv odpoví “ja nieviem” a dál kouká do mobilu, tak jsem začal být lehce nervózní. Do Wroclawi dojel s 5ti minutovým zpožděním a návazný spoj byl samozřejmě pryč 😀 Naštěstí je ve městě Uber, tak jsem byl na letišti tak akorát. Tak akorát abych zjistil, že má letadlo zpoždění hodinu 🙂

 

 

Měl jsem dokoupené druhé zavazadlo, ale díky fototechnice a spacáku mi prakticky nezbylo místo na oblečení. Řešení: navlíct co nejvíce na sebe, něco do ruky a stativ připnout ze strany na batoh. Výsledek: 1 plný kufr, jeden plný fotobatoh, 1 navlečený Tino. Nevěřil jsem, že mi to projde.. Kupodivu nikdo nic neřekl, tak jsem pronesl všechno 🙂 Odlet z Polska se konal v krásných 30°C, což v tom oblečení bylo moc příjemné 😀 Přílet do Reykjavíku byl naopak v 9°C a foukal dost studený vítr. Tak rychle koupit lístek na bus (cca 600Kč za 40km trasu, to jsem ještě nevěděl, že tam jezdí MHD), udělat si nezbytnou fotku u “Welcome to Iceland” a vydat se do města vyřešit ubytování. Hned potom, i když už bylo docela pozdě, jsem se vydal prozkoumat město. Na to, že nebude noc jsem se sice nachystal, ale stejně to byl zvláštní pohled na slunce nad obzorem kolem půlnoci. Slunce vlastně zapadne asi na 3-4hod a to tak, že se jen schová za kopec a pak se zase ukáže o kousek dále, takže je světlo nonstop.

Prošel jsem se od pobřeží, kde jsem se zastavil u Sólfarið, skulptury Jóna Gunnara Árnasona a k přístavu (jedna z věcí co musím prozkoumat všude kam přijedu 😀 ). Odsud to byl jen kousek do centra města. Centrum města rozuměj pár uliček s obchody, bary a restauracemi. Do těch jsem se ani neodvážil jít pokud jsem nechtěl vše utratit jen za jídlo 😀 Proč? Protože na Islandu je vše drahé a jídlo ještě dražší – jídla startují někde na 1100ISK za nejlevnější předkrm (cca 200Kč) a pokračují závratnýma sumama směrem nahoru. Na to jsem byl připraven a měl jsem s sebou pytlík Mana, takže jsem neumřel hlady 🙂

 

 

Tipy

 

Pokud si chceš projet Island skrz na skrz, musíš si půjčit terénní auto. A přijet v sezóně (od května po konec září), jinak se dostaneš jen na ty nejznámější místa kde vede udržovaná silnice. Ty ve vnitrozemí vypadají asi jako tankodrom – co metr, to tři díry 😀 V podstatě to ani nejsou asfaltky, ale jen její zbytky nebo jen hlína, udusaný štěrk. V jednom místě jsem viděl kusy asfaltového podloží vedle cesty a my jeli po děravé hlíně. Asi to měla na svědomí sopka co se na nás smála opodál.. Nevím jak se to stalo, ale představuju si totální apokalypsu a mordor v jednom 😀

Pokud nechceš utratit úspory za jídlo, tak nakupuj v Bónusu (ten s velkým, růžovým prasetem ve znaku) nebo v Krónanu. Já osobně jsem každé ráno chodil pro jídlo do Bónusu a pro balené Starbucks kafe do Krónanu.

Ubytování taky není žádná sranda, hostely v červenci startovaly na 1200Kč/noc. Původně jsem měl v plánu spát ve spacáku v autě, ale po první noci a prvním pořádném dešti kdy jsem promokl na kost jsem si objednal hostel. A tím, že jsem objednával na ten den jsem natrefil na hostel s výraznou slevou, tak mě vyšel jen na 500/noc. Nutno podotknout, že jsem musel použít můj spacák, polštář a peřina byly za příplatek 😀 Doporučuju hostel Vikingur, je to spíš takový penzionek s pokoji pro dva, takže žádná divočina v 16ti lidech apod.

Na letišti je jen jeden stánek s autobusy do města (Flybus), který se tváří jako by byl jediný prostředek jak se dostat do Reykjavíku bez auta. Není to pravda, odpoledne jezdí každou hodinu MHD. Sice to není přímý spoj, ale stojí jen 1830KR, což je na naše nějakých 370Kč. To jsem při příletu nevěděl a koupil si Flybus za krásných 650Kč (do města to je cca 40km).

Jak platit? Po příletu jsem si směnil cca 1500Kč na Islandské koruny pro případ, že by někde nebrali karty. To se nakonec ukázalo jako zbytečné, protože karty brali naprosto všude 🙂 Takže měnit koruny je zbytečnost, karta stačí.

Pokud někde za pokladnou v obchodě uvidíš dítě, tak se nelekej, na Islandu se pracuje od 12ti let 😀

 

Co si s sebou zabalit

Já to řešil komplikovaně, protože jsem měl jedno plné zavazadlo fotovýbavy a polovinu druhého zabíral spacák, tak jsem toho v podstatě moc neměl a jel spíše na punk. Ale co by nemělo chybět: nepromokavé kalhoty, nepromokavá bunda co ani neprofoukne, termoprádlo, nějaká mikina, kvalitní turistické ponožky, pevné pohorky s vysokým kotníkem. Počasí je totiž takové, že se mění z minuty na minutu. V jeden okamžik svítí sluníčko, za chvíli je mlha a prší. A když prší, tak prší horizontálně, protože do toho fouká silný, studený vítr 😀 Měl jsem s sebou nepromokavé oblečení, ale i tak jsem po dvou hodinách v dešti byl od pasu dolů kompletně mokrý (bunda odolala). Hodí se i rukavice, čepice a plavky (kvůli koupání v hot potech apod). Nějaká navigace je taky nezbytná, protože než člověk přeluští názvy měst/oblastí, tak už je dávno za značkou a neví kam odbočit.